UNDERDOSE - TILT
Slovenský Seattle nie je Prešov, ale Nitra. Toto je naozaj špičková domáca nahrávka a ak aj neexistuje škatuľka ako dark progressive grunge, tak album TILT ju práve vytvoril.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Počátkem podzimu vyšlo více zajímavých desek, „Hortus Venenum“ jsem postřehnul, poslechnul, odložil na pozdější zpracování a v té formě to zůstalo. Nakonec jsem se ale rozhodl tento drobný rest přeci jen nenechat vyhnít a věnovat novince alespoň krátký text. Ostatně, pokud máte rádi klasický doom metal přesně v té podobě, v jaké se hrál v devadesátých letech, nové album holandských OFFICIUM TRISTE jste už zajisté postřehli.
„Zahradní jed“, jak zní překlad nového alba z latiny „Hortus Venenum“, pokračuje v tradičním doom metalu. O tom je nakonec celá historie této kapely. Brousí styl, který v devadesátých letech vytesala Umírající nevěsta. Proto tedy krátký text. Od minulého alba se nic podstatného neudálo, ani od toho před ním, ani od toho kdesi v propadlišti dějin. Životním údělem „Smutné práce“ (tihle Holanďani si holt libují v latině) je znovu a znovu nahrávat smuteční písně, vylepšovat umrlčí náladu a nimrat se v depresivních pocitech. Vylepšovat technicky či zvukově, to ano, ale není jejich cílem se někam v rámci žánru posouvat.
V rámci diskografie je však „Hortus Venenum“ nadprůměrné album, které kromě tradičních atributů s sebou přináší i zajímavé melodické motivy, proplétající se jako vítr usychajícími větvemi stromů. Start v podobě „Behind Closed Doors“ ukazuje kapelu v dobrém (rozumějme melancholickém) rozpoložení, kdy všechnu tu depresivní tíhu světa doprovází lehký kytarový motiv. To je nakonec vlastní i celému albu, že v ponurém doom metalu, v doméně Blankensteinova drsného growlingu, je prostor pro vzdušné melodie.
„My Poison Garden“ je naopak velmi zemitá a těžká skladba zcela v rámci mantinelů, jako by se čas na třicet let zastavil. V „Anna's Woe“ se vrátili k odlehčenějšímu výrazu, klávesy si pohrávají s intimními motivy a kdesi na pozadí smyčce budují atmosféru. Svižná „Forcefield“ zavání heavy metalem a elegantně tak rozproudí pomalu tekoucí krev v žilách. Je to stejný trik jako s „Like a Flower in the Desert“ z minulého alba, probudit posluchače z příjemné dřímoty v poslední třetině, než upadne do hlubokého spánku. Ale i ostatní nejmenované skladby jsou vydařené, album má ucelenou atmosféru i neupadající kvalitu. Čtyřicet minut poslechu tak uteče pozoruhodně rychle. Občas je fajn si starý dobrý doom metal poslechnout i na nových nahrávkách. „Hortus Venenum“ v tomto nezklame.
„Hortus Venenum“ je dobré, stejně dobré jako jejich předchozí počiny a možná ještě o chlup lepší. Klasický doom metal vycházející z odkazu Umírající nevěsty, který se žánrově nikam neposunul, přesto je to poctivá práce a velmi příjemný poslech.
7 / 10
Pim Blankenstein
- zpěv
William van Dijk
- kytara
Gerard de Jong
- kytara
Martin Kwakernaak
- klávesy
Theo Plaisier
- basa
Niels Jordaan
- bicí
1. Behind Closed Doors
2. My Poison Garden
3. Anna's Woe
4. Walk In Shadows
5. Forcefield
6. Angels With Broken Wings
Hortus Venenum (2024)
The Death of Gaia (2019)
Mors Viri (2013)
Giving Yourself Away (2007)
Reason (2004)
The Pathway (2001)
Roses on My Grave (EP) (1999)
Ne Vivam (1997)
Mountains of Depressiveness (EP) (1996)
Datum vydání: Pátek, 6. září 2024
Vydavatel: Transcending Obscurity Records
Stopáž: 41:02
-bez slovního hodnocení-
Slovenský Seattle nie je Prešov, ale Nitra. Toto je naozaj špičková domáca nahrávka a ak aj neexistuje škatuľka ako dark progressive grunge, tak album TILT ju práve vytvoril.
Jednočlenný projekt Kanaďana Jocelyna Galipeaua už dlouho vzývá raně osmdesátkový heavy metal a v současné vlně zájmu o kovové retro může být jeho nové album zajímavým tipem, pokud ovšem snesete, že umělcův pěvecký výkon dokáže občas mírně zatahat za uši.
Pro mě zásadní objev na slovenské scéně a to nejen v neotřelých nápadech, ale i v přístupu k tvorbě v rámci black a death metalu. Korunováno skvostným zvukem ze studia Pulp. A ano, máme v tu zpoždění v tom objevování. Asi rok.
Má to niekoľko dobrých nápadov, ale celkovo mi tu chýba akákoľvek ambícia. Je to celé uponáhľané, miestami aj dosť blbučké, herci žiadna sláva - skrátka taká spotrebná hororová jednohubka. Za návštevu kina to nestojí. 5/10, možno 6/10.
Naprosto unikátní slovenský projekt tematizující aktuální společenská i politická témata. Hudebně založený na žánrové hravosti kombinující alternativní rock, mathrock, jazzové elementy i postpunk.
Kytarista HIPPOTRAKTOR Sander Rom se svou druhou skupinou prezentuje zvláštní rockovou alternativu s nervózní atmosférou a funky prvky. I tvrdší a melodické polohy se objeví. Možná jen pro omezený okruh posluchačů, neboť to smrdí inspirací Mike Patonem.
Mexická odpověď na AMARANTHE. Je to trochu ostřejší, v základu více do deathu, téměř bez čistého mužského zpěvu a méně chytlavých melodií, ve kterých má zase navrch Mörckova parta. Ale je to dobré.